V těchhletěch dnech panuje v Dánsku klídeček. No jo, jazz taky, ale hlavně klídek, což je prý dokonalý příznak prázdnin. Dánové i studenti odjíždí pryč z Aarhusu na dovolenou, moc turistů sem nejezdí... Město je zkrátka prázdnější než obvykle. Mně to teda tak nepřipadalo, ale co já si můžu vyskakovat, žejo, když tu jsem sotva 6 týdnů. Toto mimo jiné znamenalo následující: nejen, že v Arle nebylo moc pracovníků a tedy nic moc co uklízet, ale taky to, že místo normálního počtu 7 uklízejících dívčin jsme tam byly čtyři. Takže jsme většinou zůstávaly déle a extra práci si dělily, ale to mi vůbec nevadilo - teď jsou prázdniny a já už nebudu mít přes školní rok takovou příležitost si vydělat a naškrábat nějaké hodiny, aby mi přiznali SU.
Co mi však vyrazilo dech bylo, když jsem ten den přišla do práce a na obrovském stole ležela tak plus mínus tuna sýrů (odchylka 5g). Milion balíčků několika druhů cheddarů, ementálů, feta sýrů, nějaké hermelínového typu ... A k tomu všemu slova naší supervisorky: "Berte, kolik chcete, co si nevezmete, to se vyhodí."
No, a přece se to nevyhodí, že.
neděle 24. srpna 2014
15. 07. 2014, Jazzový festival
O velkolepém týdenním jazzovém festivalu v Aarhusu jsem četla už snad doma.
Prý je to jeden z největších jazzových festivalů nejen v Evropě, pokud ne největší, a milovníci jazzu a pohody se sem sjíždějí z celého světa. Tento rok se festival konal od 12.7. do 19.7. a denně se na několika místech po celém městě (resp. po celém centru města) odehrávalo různé množství koncertů. Některé byly zdarma, jiné za peníze, ale podle mě bylo zbytečné si koupovat lístky na placené koncerty, když ty zadarmo byly jistě kvalitativně srovnatelné. Haha. No, ve zkratce - s jazzem si každý spojuje pohodu (teda aspoň já :D), a takový byl Aarhus celý týden. Naprosto superky pohodový.
Stačilo jen jít po městě a našpicovat uši. Odněkud ten jazz prostě šel.
Takové posezení s kamarády několik desítek metrů od živé jazzové kapely automaticky dostane zcela nový rozměr. Musíte se na všechno ptát dvakrát, protože neslyšíte, to jo :D ale jinak ... paráda!
Pokud se nebaví o politických záležitostech.
Někdy se cítím jako takový ťunťa, když se všichni baví o politice doma a ve světě a já ... se nějak nezapojím nebo tak protože ... protože proto no.
A tak.
Prý je to jeden z největších jazzových festivalů nejen v Evropě, pokud ne největší, a milovníci jazzu a pohody se sem sjíždějí z celého světa. Tento rok se festival konal od 12.7. do 19.7. a denně se na několika místech po celém městě (resp. po celém centru města) odehrávalo různé množství koncertů. Některé byly zdarma, jiné za peníze, ale podle mě bylo zbytečné si koupovat lístky na placené koncerty, když ty zadarmo byly jistě kvalitativně srovnatelné. Haha. No, ve zkratce - s jazzem si každý spojuje pohodu (teda aspoň já :D), a takový byl Aarhus celý týden. Naprosto superky pohodový.
Stačilo jen jít po městě a našpicovat uši. Odněkud ten jazz prostě šel.
Takové posezení s kamarády několik desítek metrů od živé jazzové kapely automaticky dostane zcela nový rozměr. Musíte se na všechno ptát dvakrát, protože neslyšíte, to jo :D ale jinak ... paráda!
Pokud se nebaví o politických záležitostech.
Někdy se cítím jako takový ťunťa, když se všichni baví o politice doma a ve světě a já ... se nějak nezapojím nebo tak protože ... protože proto no.
A tak.
12. 07. 2014, První sobotní úklid
Tak jak byl včerejší páteční den na jedničku a plný superky okamžiků, tak byla hned následující sobota pravým opakem.
Já jakožto nezvyklá pít jsem si v pátek večer dala trochu vína i přesto, že jsem věděla, že budu muset druhý den cca v 8:00 vstávat, jet 7 km k Arle a potom tam 4,5 hodiny uklízet. Ráno tedy bylo těžší, než by mělo být, a to co mě čekalo v Arle - o tom už ani nemluvím.
Místo jednoho patra, na které máme vyčleněné 4,5 hodiny, jsem měla v tento krásný den na starost rovnou patra dvě. Takže tak, jak jsem s mírným bolehlavem opouštěla své dánské bydliště v 8:00 ráno, tak jsem se do něj o cca 10 hodin později vracela - jen s intenzivnějším bolehlavem a kručícím žaludkem.
Díky bohu, že je v Arle v každém rohu automat na 9 různých nápojů, z nichž je jeden káva! Sice hnusná, ale obsahovala kofein.
Více se o takovém dni ani napsat nedá.
...
Já jakožto nezvyklá pít jsem si v pátek večer dala trochu vína i přesto, že jsem věděla, že budu muset druhý den cca v 8:00 vstávat, jet 7 km k Arle a potom tam 4,5 hodiny uklízet. Ráno tedy bylo těžší, než by mělo být, a to co mě čekalo v Arle - o tom už ani nemluvím.
Místo jednoho patra, na které máme vyčleněné 4,5 hodiny, jsem měla v tento krásný den na starost rovnou patra dvě. Takže tak, jak jsem s mírným bolehlavem opouštěla své dánské bydliště v 8:00 ráno, tak jsem se do něj o cca 10 hodin později vracela - jen s intenzivnějším bolehlavem a kručícím žaludkem.
Díky bohu, že je v Arle v každém rohu automat na 9 různých nápojů, z nichž je jeden káva! Sice hnusná, ale obsahovala kofein.
Více se o takovém dni ani napsat nedá.
...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)