Strašně jsem se pobavila na těch dvou Chorvatech! Dokud mi neřekli odkud jsou, tipovala jsem je na Čechy. Takové ty typické vesnické Čechy. Ponožky v sandálech, triko v kalhotách, česko-anglický přízvuk ... a k tomu takové ty slovanské rysy ve tváři.
No a to Chorvati.
No prosím.
I když mluvili, tak jsem jim vše rozuměla - ale nic jsem jim neříkala, kdyby na mně chtěli nadávat, tak ať tomu rozumím a pak bych jim ukázala, zač je toho loket! Ale nenadávali. Furt se tam muckali.
Henrikovi, šéfovi té cleaning company, jsem dala potřebné dokumenty, ještě znova jsem si s ním popovídala o tom, jaký já jsem vlastně kriminálník, a domluvili jsme se, že od následujícího dne, tj. 9. 7., budu pracovat u jejich největšího klienta - v Arle.
Arla je jedna z největších dánských společností partnery v celé Skandinávii a UK k tomu. Tahle se zaobírá výrobou mléčných produktů, a má své hlavní sídlo právě v Aarhusu, hned vedle Business Academy. Protože mají aspoň 15 budov a potrpí si na čistotu a bla bla, potřebují strašně moc lidí, kteří jim to tam dennodenně čístí. No a teď jim tam bude na hajzlících leštit baterie od stop z tvrdé vody i Szturcová.
Za 450 Kč na hodinu.
Před zdaněním
Dozvěděla jsem se, že teď na cca 3 - 4 týdny schytám jako záskok nejvyšší (čtvrté) patro v headquarters, tj. patro, kde sídlí Big Boss, a potom, až se slečna Lotyška opět vrátí na scénu, převezmu jiné, méně důležité patro. Taky jsem se dozvěděla, že tu cca šestikilometrovou cestu z centra ke škole budu i teď, přes prázdniny, budu absolvovat 5 dní v týdnu.
V pondělí, úterý a čtvrtek mě bude čekávat "běžný" 1,5 hodinový úklid, kdežto ve středu rozsáhlejší 2,5 hodinový úklid no a sobota dokonce 4,5 hodin úklidu, prosímpěkně. No, dohromady to dává nějakých 11,5 hodin, takže na přidělení SU mi to stačí, a to je nej-víc-su-per.
Ujala se mě energická Audinge, kterou mám tedy po dobu její dovolené zastupovat, a vše mi vysvětlila do takových podrobností, že jsem si nebyla jistá, co mám dělat v "běžné" dny, co jenom ve středu, a na co V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ a ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ nesmím zapomenou v sobotu.
a zaměstnaneckou kartičku s poruštěným jménem.
No SEN!
Teď už mi zbývá jen jeden krok - říct to všecko Sasanovi a nějak ho připravit na to, že jeho nejvíc milovaná pracovnice, kterou nikdy za nic nepochválil, ho v průběhu či na konci srpna, s velkou lítostí opustí.
Žádné komentáře:
Okomentovat