Tady to funguje s výplatama totiž tak, že zaměstnavatelé posílají na účet výplatu předposlední nebo poslední den v měsíci; zkrátka aby 1. den v novém měsíci už na účtu zářila místo nuly nějaká nová, nejméně 4místná sumička.
Na to, že jsem oficiálně začala pracovat až od 17.6., jsem dostala pro mě celkem fajn částku - i když, jak jsem psala v článku o SU, našel "můj Sasanek" skulinku, díky níž mi mohl alespoň za červen dát beztrestně nižší hodinovou mzdu a všechno na ruku.
Whatever. Nějaké peníze mám a to mi teď stačí.
Ten den jsem poprvé pracovala s Mariou (nevím, jak se to dánsky píše, kždopádně se to čte Maríja, včetně ráčkovacího r); sedmnáctiletou, stydlivou, potichu mluvící, bloňdatou (že se divím) Dánkou. Na to, že jsme spolu pracovaly poprvé, jsem už asi po 15ti minutách, co jsme tam zůstaly jen samy dvě, věděla, že si dnes chtěla zajít k doktorovi pro antikoncepci, ale že měl bohužel zavřeno, tak teď bude muset jít k někomu jinému a taky, že se tento víkend tak moc opila, že spadla z kola.
A pak, že jsou Dánové uzavření.
Někdy jsem jí nerozuměla, a to nejen kvůli tomu, že mluvila potichu, ale i proto, že tak šišlala. Jako cca 90% Dánů, co spustí anglicky, no, co si budem povídat - i ta žena ten den ráno ve škole.
Po práci jsem byla domluvená s jednou Polkou, Majou, která na prázdniny odjížděla mimo Aarhus, a rozhodla se mi prodat na prázdniny členství do fitka. A taky mi chtěla vysvětlit, jak to celé funguje. Ono je to totiž tak, že každý měsíc platíš, a můžeš chodit jak do fitka, tak i na ta kolektivní cvičení. Kolikrát týdně nebo denně jen chceš. A že těch kolektivních cvičení je požehnaně! A navíc jsou kolem mě v okruhu 1,2 km rovnou 3 fitka z téhle sítě, kam můžu chodit, z čehož jedno (asi 200 m od pracoviště) je denně otevřeno od 5:00 do 24:00.
Sen? Díky Bohu, že ne!
Žádné komentáře:
Okomentovat