A co takovému dni předchází?
Něco podobného viselo po celé nákupní ulici (ke které to jakožto v-centru-bydlící mám tak 2 minuty chůze). Jakožto holka, nemusím ani umět dánsky, abych to dokázala pochopit. Zkrátka a dobře... Všechny butiky byly včera otevřeny až do 00:00 - a co víc, většinou bylo všechno za polovic.
(haha, rýmuje se to)
A tak mě mé milé spolubydlící vzaly pod svá ochranná křídla a pěkně mě tou "divočinou" provedly.
A atmosféra byla perfektní!
Už po vstupu na tu ulici, kde probíhalo hlavní dění, se člověk musel prodírat milionem vysmátých lidí s miliony nákupních tašek. Z každého butiku se na nás valila hlasitá hudba, na jednom náměstí byla dokonce živá hudba a pohled na všechny ty šťastné lidi s pivem v ruce a písničkou na rtech na mě působil naprosto geniálně. Tak upokojivě.
Tak nějak ve smyslu "všechno je a bude fajn."
A atmosféra byla perfektní!
Už po vstupu na tu ulici, kde probíhalo hlavní dění, se člověk musel prodírat milionem vysmátých lidí s miliony nákupních tašek. Z každého butiku se na nás valila hlasitá hudba, na jednom náměstí byla dokonce živá hudba a pohled na všechny ty šťastné lidi s pivem v ruce a písničkou na rtech na mě působil naprosto geniálně. Tak upokojivě.
Tak nějak ve smyslu "všechno je a bude fajn."
O půlnoci začali všichni horlivě zavírat a ani ohňostroj nechyběl. Tak jsme se dopotácely domů a znaveně lehly.
To se bohužel podepsalo na mém dnešním vstávání. Namísto plánovaných 8 hodin jsem si to z postele vypochodovala až v 11 a celý den si nadávala, že naprosto mrhám časem. I když jsem se celý den pak cítila fajn.
Se spolubydlící Lenkou jsme se vydaly směr Brabrand - část Aarhusu, o níž jsem se dnes dozvěděla, že to je místo přistěhovalců.
(na Fredensgade 42 bydlím, dopisy přijímám :D klik pro zvětšení )
Později jsem se o slovech Lenky přesvědčila akorát tak na vlastní oči. Samý Turek, Arab, Marokánec... Někdy z toho šel až strach - a to jsem nikdy žádný xenofob nebyla.
V tomto Brabrandě se nachází Bazar Vest, což jeeee... takové vlastně přikryté tržiště. Najdete tam všecko, pod jednou střechou, a za levný peníz. Všechno od těchto Turků a tak. Některé části bych přirovnala typově tak nějak k našim vietnamským tržnicím. Kromě oblečení a bot tam byly taky restaurace nebo fast foody (samozřejmě s věcma typu hummus, falafel apod.) a jedno velké oddělení s ovocem a zeleninou. To bylo jediné místo, kde jsem i nakoupila, fakt to tam vypadalo moc hezky; tak barevně, svěže a čerstvě. To lákalo samo o sobě.
Nevím, jestli se mi to líbí nebo ne, ale tady, když člověk nakupuje ovoce a zeleninu, nebere se to většinou na váhu (i když na těch tržnicích sem tam něco jo), ale na kusy. V praxi teda kupujete 1 jablko třeba za 2 krone.
Cestu do Brabrandu jsme podnikly autobusem (juchů, moje první cesta dánským autobusem :D ), a samozřejmě, že mě tady zase něco dostalo na kolena. V každém autobuse máš automat, ve kterém si ten lístek koupíš. My si každá koupily jeden lístek a na něj jsme mohli jet tam i nazpět.
(na Fredensgade 42 bydlím, dopisy přijímám :D klik pro zvětšení )
Později jsem se o slovech Lenky přesvědčila akorát tak na vlastní oči. Samý Turek, Arab, Marokánec... Někdy z toho šel až strach - a to jsem nikdy žádný xenofob nebyla.
V tomto Brabrandě se nachází Bazar Vest, což jeeee... takové vlastně přikryté tržiště. Najdete tam všecko, pod jednou střechou, a za levný peníz. Všechno od těchto Turků a tak. Některé části bych přirovnala typově tak nějak k našim vietnamským tržnicím. Kromě oblečení a bot tam byly taky restaurace nebo fast foody (samozřejmě s věcma typu hummus, falafel apod.) a jedno velké oddělení s ovocem a zeleninou. To bylo jediné místo, kde jsem i nakoupila, fakt to tam vypadalo moc hezky; tak barevně, svěže a čerstvě. To lákalo samo o sobě.
Nevím, jestli se mi to líbí nebo ne, ale tady, když člověk nakupuje ovoce a zeleninu, nebere se to většinou na váhu (i když na těch tržnicích sem tam něco jo), ale na kusy. V praxi teda kupujete 1 jablko třeba za 2 krone.
Cestu do Brabrandu jsme podnikly autobusem (juchů, moje první cesta dánským autobusem :D ), a samozřejmě, že mě tady zase něco dostalo na kolena. V každém autobuse máš automat, ve kterém si ten lístek koupíš. My si každá koupily jeden lístek a na něj jsme mohli jet tam i nazpět.
Odpoledne jsem si našla kolo a poprvé jsem tak zapadla do davu bicyklodánů.
Projela jsem se do Viby (část Aarhusu, kde je moje škola) a zpět, a taky po centru a podél řeky a tak všelijak jsem bezcílně pobloudila... A bylo to fajn :) Cestou jsem se zastavila v jedné z kaváren (některé obchody a kavárny byly navzdory státnímu svátku otevřeny), že jim tam nechám CV, ale všichni šéfici si očividně prodloužili od tohoto čtvrtku již celý víkend.
Nevadí.
Vždyť přece všechno je a bude fajn. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat