Vzhledem k tomu, že mě ráno (dobře, dopoledne) probudilo bujaré povzbuzování z důvodu právě probíhajícího půlmaratonu, byl tenhle den tak nějak předurčen k tomu, abych šla konečně pořádně běhat i já.
Teda, už včera jsem se odhodlala zahodit všechny předsudky typu "ježiš, oni na mně budou čumět, já nemám ráda běhání po ulicích" apod. a vykonat svůj historicky první aarhuský běžecký počin okolo přístavu kousek od baráku.
Ne, že by mě to nebavilo, ale na mapě jsem viděla v okolí zelená políčka, tak si říkám, proč neběhat tam?
Pečlivě jsem se připravila, zjistila a hlavně zapamatovala názvy ulic, abych se neztratila, jak to bylo první dny mým zvykem, a mohla jsem vyrazit. Cílem byl ten "největší zelený flek" okolo ulice Kongevejen.
Sice jsem si s sebou vzala mobil, aby mi zaznamenával trasu, nicméně GPS se rozjela až když jsem stála před domem a vydýchávala "cílovou rovinku".
Velmi šikovné.
Nakonec jsem však byla ráda, že jsem si ten telefon alespoň vzala - jinak bych nemohla vyfotit ty skvosty, které jsem po cestě potkala. Škoda jen, že to mé zrádné HTC zkrátka nedokáže zachytit tak, jak to vidím já.
Když jsem vyběhla z lesíku a viděla tohle, říkala jsem si: "Wow, jsem pořád v Dánsku nebo v přímořském letovisku někde na jihu?" Pak jsem se otočila na patě a ...
...běžela lesem ještě nazpět. V tomhle bodě jsem tak nějak (opět) začala ztrácet pojem o tom, kde jsem, kam běžím a co tam uvidím, ale říkám si - cestu nazpět znám, takže se domů nějak dostanu.
Dál jsem se dostala k zábavnímu parku!
Nejdřív jsem myslela a doufala, že se jedná o ten slavný Tivoli, který je známý po celém Dánsku, ale nevím, Tivoli to nebyl. Bylo to něco jiného. Ale děcka měly švandu tak či tak, a vypadalo to tam tak...zábavně. Hlavně bylo slyšet jejich výskoty, takže to muselo být zábavné.
Udělala jsem přes ty mříže i fotku! Haha.
Po cestě zpět jsem si řekla, že se podívám k přístavu, který vypadal o mnoho zajímavěji, než ten ze včera.
Aano, Marselisborg. Zítra, až oběhnu všechno, co jsem chtěla (i když je tu zase svátek, tentokrát křesťanský, tak kdoví, jaká bude má úspěšnost dnes) si sem skočím asi na kole i s knížkou. Viděla jsem tam i plán přístavu, jakože "tady máme restaurace a tady zase suvenýry", tak prošmejdím asi i to.
Jejjj, už se na to těším!
Ten kontrast zeleně (která je tu opravdu všude :) ) a výškové budovy se mi líbí. Aarhus mi připadá dost
eco-friendly, asi jako celé Dánsko.
No jo,
økologisk, málem jsem zapomněla.
Z dnešku mám radost. Během hodinky a čtvrt jsem poznala další kousek Aarhusu a ...
wow, myslím, že budeme kámoši. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat