Takovéto superkrásné dveře mě vítaly hned první den v Aarhusu - v místě, které mám teď na nějaký ten čas nazývat "domov".
A vlastně stále mě vítají každý den. :)
Tohle bydlení jsem sehnala vlastně úplnou náhodou. Na začátku května, když jsem cestovala do Brna na přijímačky, jsem jen tak z nudy zapnula net. Na hlavní stránce na mě hned vykoukla otázka směřovaná do FB skupiny Česi a Slováci v Aarhuse.
"Hlada niekto izbu? PM"
Skepticky, bez jakýchkoliv nadějí jsem jen tak pro info napsala o více info. No a tak jsem teď tak nějak tady.
Haha.
Čtyřpokojový byt v poměrně starém domě v samém centru Aarhusu - prakticky hned před domem mám hlavní autobusovou stanici, tak 300 metrů vlakovou stanici, a když vlastně obejdu barák, jsem na rušné nákupní ulici. K přístavu to taky není daleko, a parčík mám kousek. No měla jsem tuhle nabídku odmítnout? Jediný háček byl v tom, že jsem musela začít platit nájem už od 1.6. A tak vlastně vznikla myšlenka přijet do Dánska tak brzo vůbec poprvé.
Když jsem se ještě z domu dívala na Google Maps a jejich Street View, nedokázala jsem si představit, které okno je teda moje a podobně. Říkala jsem si, že to možná bude celkem o hubu, když mi pod okny budou pořád jezdit auta a tak... Ale všechno je jinak.
Abych se dostala do bytu, musím projít tím průchodem ve středu fotografie v tom červeném domu. Tam je takový malý soukromý dvůr a dva baráčky s několika byty.
Holky spolubydlící jsou super. Shrnu to už na začátku - co se týče spolubydlících jsem vyhrála jackpot.
Lenka (Slovenka, 25 let) pracuje v kuchyni v sushi baru (mmmm, včera mi donesla sushi - božeee to byla bomba, lepší jsem nejedla!) a dává mi nějaké tipy, kam se vyplatí jít si podat CV, co (ne)dělat, čemu se vyhnout a tak, když hledám práci. A pomáhá mi i tak celkově; vypráví, jak to tu chodí a tak, což je super. Přišla sem asi před 4 lety, rovnou za prací. Je strašně ukecaná - což je taky super. Baví mě poslouchat její zážitky a příběhy ... :)
Lenka (Slovenka, 25 let) pracuje v kuchyni v sushi baru (mmmm, včera mi donesla sushi - božeee to byla bomba, lepší jsem nejedla!) a dává mi nějaké tipy, kam se vyplatí jít si podat CV, co (ne)dělat, čemu se vyhnout a tak, když hledám práci. A pomáhá mi i tak celkově; vypráví, jak to tu chodí a tak, což je super. Přišla sem asi před 4 lety, rovnou za prací. Je strašně ukecaná - což je taky super. Baví mě poslouchat její zážitky a příběhy ... :)
Anka (Polka, 34 let ale vůbec na to nevypadá, každý jí tipuje tak minimálně o 8 let míň) pracuje v nějaké marketingové firmě, přišla sem taky asi cca před 4 lety kvůli studiu (studovala Marketing a multimédia na té samé škole, kam jdu já). Je to hrozná cestovatelka, po střední škole se hned vydala do Holandska, kde pár roků bydlela, potom to bylo Portugalsko, pak Londýn a teď na chvíli Dánsko - ale taky už chce příští rok zase někam odejít. Ve středu, v ten nakupovací den, jsme čekaly na Lenku a šly něco ponakupovat (ehm, teda ona šla) a bylo to příjemné.
Perlička: když jsme se poprvé viděly, tak jsme nevěděly, jak máme na sebe mluvit, tak jsme na sebe mluvily anglicky.
Vůbec nepocházím od polských hranic, vůbec nemám polopolskou rodinu a polské příjmení a... ach bože, kravka jsem.
Každá máme svůj pokoj (wueeej, poprvé v mém životě!), společná je kuchyň a velká obývákojídelna; já mám teda nejmenší pokojík (a platím taky nejmíň) a mám tu vše, co potřebuju.
Hlavně velkou postel!
Zatím jsem nadmíru spokojená :)
A doufám, že to tak zůstane.
Aspoň do konce platnosti smlouvy.
Žádné komentáře:
Okomentovat